Jaký mají vliv emoce na funkci našeho těla?

Ráda bych zde popsala několik pojmů a fyziologických reakcí těla, jejichž pochopení je důležité pro vytvoření si náhledu na práci s nežádoucími emocemi, myšlenkami a stresem. I přes to, že se tento popis může zdát příliš dlouhý, věřím, že pro mnohé může být obohacující.

Pojďme se, prosím, nejprve podívat na téma "stres". Stresující pro nás může být dopravní zácpa, když potřebujeme být někde včas, hádka s partnerem, zmařená dovolená, obavy o své zdraví či o své blízké a mnoho dalších situací. Když si uvědomíme, že většina fyzických i psychických obtíží se projeví jako následek stresu, položme si otázku "Jaký stres způsobuje mé obtíže a jak ho mohu odstranit?" a také "Jak se v mém těle projevuje stres?".

Dalším důležitým prvkem je autonomní nervový systém, který má dvě části. Jsou jimi sympatický a parasympatický nervový systém. Aby byl organismus zdravý a mohl fungovat, měly by být obě tyto části v rovnováze. Parasympatikus provádí většinu automatických funkcí v těle, jako je trávení potravy, opravy tkání, funkce imunitního systému, zajišťuje činnost organismu v klidu a odpovídá za přechod od sympatiku do klidového stavu. Sympatický systém je aktivován například při silných emocích, při hypoglykemii, ale také v případě, že dojde v těle k jakémusi poplachu, který je následkem stresu. Následně dochází k mobilizaci veškerých sil organismu, aby byla hrozba odvrácena. Možné způsoby reakce na stresovou událost jsou útok, únik a znehybnění. V průběhu takovéto reakce je omezen přísun krve do trávicího traktu, mozku, ledvin, jater atd., neboť krev proudí především do svalů, abychom mohli v ohrožující situaci bojovat či rychle utéci. V případě, že se jedná o krátkodobou událost, je tělo po odeznění situace schopné vrátit se do rovnováhy. Přetrvává-li však stres delší dobu, dochází k narušení rovnováhy mezi oběma systémy, může docházet k poškození orgánů a negativnímu působení na imunitní systém.

Pokud se nacházíme v reálném ohrožení, je žádoucí zmobilizovat všechny své síly a reagovat. Náš mozek ale nerozená reálnou situaci od představy a proto se stejné fyzické projevy objeví i ve chvíli, kdy si traumatickou událost pouze vybavíme. Určitě se vám také stalo, že jste leželi večer v posteli připraveni ke spánku a z ničeho nic se vám vybavila již prožitá stresující či traumatická situace. Dávno už v této situaci nejste, ale i přesto se zrychlí Váš dech i tlukot srdce, začnete se potit a reagujete stejně jako ve chvíli, kdy jste ji reálně prožívali. A aby toho nebylo málo, jsme navíc schopni si ještě domyslet další linii příběhu a vytvořit si tak ještě více negativních emocí a pocitů. Pokud tuto teorii rozšíříme, můžeme si představit, že v negativním naladění nám přicházejí další negativní myšlenky. Na základě těchto myšlenek pak jednáme a tvoříme si realitu, která se nám pravděpodobně nebude líbit a jsme v "bludném kruhu".

Na čem závisí naše reakce? Jak si mohu pomoci sama/sám?

V dnešní době již nejsme vystaveni tolika situacím, při kterých bychom museli zaútočit nebo se dát na útěk. Jsme vedeni k tomu, abychom okolnostem čelili, nebo je v horším případě "vydrželi". Proto, abychom se zbavili přebytečného stresu, je důležité si uvědomit, odkud naše negativní emoce pochází. Podívejme se například na své dětství, co u nás v rodině bylo normální, jak se k sobě rodiče chovali, jak projevovali lásku a jak zvládali své emoce? Mnoho podvědomých vzorců přebíráme od svých rodičů a učíme jim i své děti. A také právě proto, s ohledem na vlastní temperament a povahu, jsou formovány naše reakce v důsledku toho, co jsme prožili a jakým vlivům jsme byli vystaveni.

Z mého pohledu mají všechny negativní emoce základ v té, které říkáme strach. Strach pro mě představuje naprosté stažení, ve kterém není možné proudění jakékoliv energie, výživa buněk či prostor pro cokoliv dalšího. Když se dostaneme do silné negativní emoce, je obvykle těžké se rychle navrátit do klidu. Představme si například agresivního šéfa, který si svůj vztek vylévá na podřízených. Když se podíváme hlouběji, můžeme spatřit opět strach. Tento muž se může cítit zahnán do kouta od svých nadřízených, neví si rady a bojí se, co bude následovat když nesplní úkol. Nezbývá mu již kapacita na to, aby si uvědomil, jak dalece působí na city druhých.

Pokud tedy prožíváme negativní emoci, zkusme se podívat pod povrch na to, co se skrývá v hloubce, jaké zranění tato emoce chrání, kdy vzniklo a čím bylo způsobeno. A pokud se k tomu zatím nedostaneme, pokusme se alespoň nacítit na své tělo, uvědomit si, kde se tato emoce konkrétně projevuje, věnujme tomuto místu pozornost a péči. Můžeme si také položit následující otázky: Jsem teď v bezprostředním ohrožení? Vyžaduje situace, abych reagoval/a ihned? Stane se něco, když se budu pár minut soustředit na něco jiného? Změním to, co se stalo, když se tím budu v tuto chvíli trápit? Pokud ne, soustřeďte se na to, co se děje právě TEĎ. Nejlepší pomocník, kterého máme vždy s sebou, je náš dech. Můžete se pokusit o postupný a plynulý nádech, krátkou pauzu, o něco delší pozvolný výdech, nejlépe do úplného uvolnění a další krátkou pauzu. Při každém nádechu a výdechu můžete počítat například do 4. Pokuste se soustředit pouze na svůj dech, který směřujete právě do místa, ve kterém cítíte stažení či napětí. Dalším skvělým pomocníkem je také pohyb v přírodě, meditace, kvalitní potraviny, dostatek tekutin a zdravý spánek.